Krátká verze článku: všude po zemi poházené flašky, rozbité sklo a další bordel; Italobrothers vystupovali jen 30 minut; záchodům se zdaleka vyhněte.

Dlouhá verze článku: Celkově už ani cesta nebyla nejpříjemnější, ale to jsme ještě v sobotu navečer nevěděli, jaká hrůza nás čeká. V Brně jsme stihli vlak přesně na minutu, ale teď si říkám, že kdybychom ho nestihli, skoro o nic bychom nepřišli. Abychom tedy nebyli na místě zbytečně brzo (ve 22) rozvozem diskotéky, rozhodli jsme dopravit do Chocně (tam jsme byli o třičtvrtě na 11), a od tam pěšky asi 5 km přímo na diskotéku Roxet. 

Hned před vstupem jsme si všimli historických Karos, které tam majestátně postávaly. Dovnitř jsme se dostali bez problému, a až se šatnářka přestala líbat se svým přítelem, uložili jsme si tam věci. Na webu diskotéky je napsáno, že vstup je od 15 let, ale některým přítomným slečnám buď muselo být snad tak 13 let, nebo dnešní patnáctileté vypadají opravdu překvapivě mladě. Taky jsme si stačili všimnout, že se všude po zemi povaluje spousta nepořádku včetně sklenic a skleněných lahví, byl kunšt se někam dostat bez uklouznutí na jedné z nich. Ještě před vystoupením jsem si zašel na záchod, něco podobného jsem taky ještě nikdy nikde neviděl, fotka to snad za mě poví sama:

Každopádně jsme byli rádi, že jsme se tam dostali chvíli před půlnocí, protože sotva jsme vlezli dovnitř, už se hlásilo, že za 15 minut vystoupí Italobrothers. Za chvíli se opravdu objevili a po krátkém intru na video projekci (kde jinak celý večer běžela stanice MTV Dance) začali s předělávkou hitu It Must Have Been od Roxette. Pokračovalo se s hity Stamp On The Ground, Moonlight Shadows, Love Is On Fire či hitem Welcome To The Club od Maniana. A to bylo vše. Jako přídavek pak ještě jednou zopakovali Stamp On The Ground. Takže trošku zklamání v kontrastu s tím, že Spankers předvedli téměř 3hodinový set; za to asi nikdo z diskotéky holt nemůže. Ale i ta půlhodinka se jim povedla. Nějakým DJem bylo vyhlášeno, že za několik minut (vycházelo to na jednu hodinu ranní) proběhne i autogramiáda u baru. Zopakoval to ještě asi jednou nebo dvakrát, pak už o tom ale vůbec nemluvil a žádná autogramiáda ani nebyla. Potom už jen pořád mluvil o nějakém Pedrovi.

My jsme si sedli a popíjeli; tuhle jsme narazili například na dvě slečny, které vymačkaly celý obsah indulony na stůl a pak si z něj každá trochu vzala a namazala si ruce. Potom odešly. Čas od času někdo prošel s nákupním vozíkem a sesbíral všudypřítomné skleněné láhve. O čtvrt na 4 se diskotéka dost vyprázdnila, protože se plno lidí chystalo domů "rozjezdem". Říkali jsme si, že se půjdeme ještě jednou podívat na ty kraksny - ven se dalo jít, bylo tam posezení. Ochranka mě ale u východu zastavila s tím, že se sklem ven nesmím; říkal jsem, že jsem to nevěděl, a otočil jsem se a šel jsem zpět, načež se mě druhý člověk z ochranky (evidentně už s dost vysokou dávkou alkoholu v krvi) zeptal, jestli už mě někdo někdy nakopal do prdele. Odpovídal jsem mu, že se mi to zatím nestalo; ale než mohla naše konversace pokračovat, už jsem se propletl odcházejícím davem zpět.

Celkový dojem byl tedy strašný, prostředí hrozné, lidi taky hrozní (tolik bordelu nemáme v Brně ani na Cejlu). Pokud bude příště něco v Roxetu, určitě nejedu. A pokud byste se tam vy chystali na nějakého interpreta a nejste z blízkého okolí, nejezděte tam, nevyplatí se to.

Jen tak mimochodem, ještě než jsme poznali přímo na diskotéce, jací u Chocně žijí čuňata a prapodivní lidi, v České Třebové jsme byli svědky toho, kdy takový mladý machýrek ve feldě najednou začal couvat do protisměru a málem najel do aut, která jela za ním a ve tmě asi na první pohled neviděla, že to auto se řítí proti nim. Nakonec to tak tak ubrzdil.

Podívejte se taky na zbytek fotek a videa.