30. 5. 2008 byl Den s velkým D. Konečně jsme se u nás po dvou letech dočkali návštěvy Floorfilly. Den předtím jsem udělal maturitu, a tak jsem to chtěl patřičně oslavit :-)! A jak jinak než na Floorfille! Blížila se deváta hodina večerní, a já přešlapoval na nástupišti v Pardubicích a čekal na příjezd dvojice LJe a Marca až dorazí z Brna. Jako vždy přijeli pozdě, ale to se dalo čekat :-). Po trošku hektické návštěvě Hypernovy jsme stihli vlak do Chrudimi, ve kterém mimochodem bylo nesnesitelné vedro. LJ už prohlašoval, že se na to vykašle :). Naštěstí jsme dorazili do Chrudimi všichni a vydali se směrem k Infernu.

Po vstupu do Inferna jsem vysvětlil parťákum z itala.cz, jak to tu chodí a hlavně, kde co najdou. Dorazili jsme právě včas na počáteční intro. LJ to sice trochu zpočátku nezvládal, ale naštěstí to byla jen chvilková záležitost. Předskokanem Floorfilly byl zkušený Deejay F, který navodil příjemnou atmosféru kvalitním výběrem tracků mezi kterými byly už slyšet náznaky itala.

V zápětí jsme našli jediné volné místo k sezení, které bylo označeno cedulkou „reserved“ na stole. Vypili jsme pár piv a při čekání na Floorfillu jsme si chvíle krátili blbnutím s „lighstickama“ a focením pěkných holek.

Krátce po půlnoci se za DJ pultem objevil DJ Cerla. Jak dva hladový fotografové pro Paparazzi jsme začli s Marcem fotit. Zachvíli se objevil i Momo B a show mohla začít! Neviděl jsem snad nikoho, kdo by si dvouhodinový nabitý set neužil. Vystoupení mělo neuvěřitelné grády a atmosféra by se dala krájet. DJ Cerla mixoval jeden vál za druhým a MC Momo B ho perfektně doplňoval. Nakonec se vrhl mezi dav a radoval se s námi. Po vystoupení následovala autogramiáda a focení, kde jsem taky ukořistil plakát s podpisem a fotku s Cerlou.

Po vystoupení jsem pozval LJe a Marca na panáka tequily, aby si nemysleli, že jsem je na nic za tu maturu nepozval. Přisedli jsme si ke dvěma pěkným dívkám a LJ začal uplatňovat svůj osobitý šarm :D.

Pokecali jsme, popili pár piv, mezitím nám někdo šlohl plakát s podpisem speciálně pro italo.cz. LJe to zpočátku pěkně naštvalo, ale nakonec si uvědomil, že lepší je mít zážitky než plakát. (Pozn. LJe: nesnáším toho parchanta, co to vzal.)

Najednou už bylo 4.30 ráno. Museli jsme se rozloučit s Infernem a vydat směrem k východu. Ale to by nesměl LJ zase zabodovat a neztratit číslo od šatny :D. Následující chvíle se šatnářkama snad nebudu raději popisovat. LJ se omluvil za Marca, kterému už trochu ruply nervy.

Otevřením východových dveří pro nás nastal šok. „Cože?! Světlo?! Kolik je sakra?!“ pronesli jsme všichni a následně se koukli na mobily. Tečkou za povedenou akcí byla hozená tlama LJe po cestě :D. Vydali jsme se směrem na nádraží, kde jsme čekali na vlak do Pardubic. Po příjezdu do Pardubek jsem se rozloučil s Marcem a LJem a vydal domů, kam jsem dorazil asi kolem půl sedmé.

Závěrem chci říct, že to byla zatím bezpochybně nejlepší akce tohoto roku a těžko ji něco překoná! Jsem opravdu sám zvědav jestli se v Total Infernu dočkáme dalšího italského zástupce. Třeba Gabryho Ponte ;).